Postrach jménem celulitida. Ano i tak se někdy tento především estetický nedostatek nazývá. Noční můra všech žen. Ano, bohužel především ženy jsou postihovány pomerančovou kůží. Ženy, které dbají o svůj zevnějšek, celulitidu přímo nesnáší. Bohužel ta se nikoho neptá, a prostě přijde. Nevybírá si, napadá jak mladé, tak i ženy v pokročilejším věku, hubené, tak i obézní. Celulitida je jeden z největších kosmetických problémů, které dnešní ženy postihuje. Statistiky jsou ale neúprosné. Téměř osmdesát procent žen se s celulitidou potýká. Což není malé číslo.
Přežitá fáma, že celulitida postihuje jen ženy s obezitou nebo nadváhou je již dávno pasé. I ženy hubené si před touto nepříjemností nemohou být jisty. Vznik celulitidy totiž ovlivňuje hned několik faktorů. Jedním takovým faktorem, který nemůžete ovlivnit, je dědičnost. Vznik celulitidy také ovlivňuje četnost stresu, hormonální antikoncepce. Nejčastěji ovšem vznik celulitidy závisí na celkovém životním stylu. Stěžejní jsou také životní předěly, jako třeba puberta, přechod nebo třeba těhotenství.
Projevy celulitidy jsou sice mezi všemi dostatečně známy, ale je dobré si to alespoň shrnout. Lidovým názvem pro celulitidu je pomerančová kůže. A to skutečně vystihuje. Místa postižená celulitidou opravdu připomínají povrch pomeranče. Na kůži se objeví dolíčky různých velikostí. Při stlačení kůže se ještě více objeví. Kromě klasického názvu jako je celulitida nebo pomerančová kůže, se tento jev nazývá ještě mnohem vulgárněji, a to prasečí kůže, či stará matrace.
Celulitida si své objeti nevybírá. Proto někdy může být brána jako nespravedlivá. Existují totiž případy, kdy mladá hubená žena se potýká s celulitidou, a naopak starší, korpulentnější dáma ji nemá. Tyto případy jsou sice výjimečné, ale jsou. Celou dobu se tady bavíme pouze o ženách. Znamená to snad, že by muži byli ušetřeni? To neznamená. Občas se celulitida vyskytuje i mezi mužskou populací, ale jen ve velmi malém procentu. A navíc muži si tento nedostat ani nijak neberou. Ženy jej řeší mnohem více.
To, že muže celulitida nepostihuje vůbec nebo jen v omezeném množství, má za následek jiná stavba těla, ale také hormonální pochody. Celulitida je vlastně hromadění většího množství tuku pod kůží. Ženský hormon estrogen má za následek zvýšenou produkci těchto tukových buněk. Estrogen je také spojen i s postupným měknutím vaziva, což znamená, že tukové tkáně nemají na co narazit.
Odlišnými zákonitostmi se také řídí konstrukce podkožního vaziva. Mužské tělo je propleteno hustou sítí vaziva. Pokud se zde objeví větší množství tuku, tak se pouze roztáhne, ale nevytvoří pomerančovou kůži. Naproti tomu u žen jsou tukové tkáně vynášeny na povrch kůže. To se projevuje vznikem nevzhledných hrbolků.
To, že budete dodržovat správnou životosprávu a budete mít přiměřenou váhu neznamená, že se vyvarujete celulitidy. Sami se můžete třeba na koupališti přesvědčit, že se tam nachází ženy hubené, na jejichž nohou nebo hýždích se celulitida objevuje. Některé faktory vzniku celulitidy prostě neovlivníme.
Samotný průběh celulitidy není jednotný. Můžeme ho rozdělit hned do čtyř fází, což odpovídá čtyřem stádiím. To nejlehčí stádium je to, když celulitida při běžném pohledu není viditelná. Je viditelná až tehdy, když na kůži silně zatlačíme. Každý si to může vyzkoušet. Stačí jen dva prsty, mezi něž se kůže uchopí a malý tlak.
Druhé stádium je tzv. manekýnské stádium. Pomerančová kůže se již objevuje i během sedění nebo napínání. Celulitida se může objevit hned na několika místech těla. Nejčastěji se vyskytuje na stehnech, dále hýždích, ale také břichu nebo zadních částech paží.
Během třetího stádia je pomerančová kůže již viditelná za jakýchkoliv situací. Podobné je i čtvrté stádium. V posledním stádiu se mohou vyskytovat i otoky až modřiny. Celulitida je již hodně viditelná a nevzhledná. V posledním stádiu může být i bolestivá
