Renáta byla hodně dlouho sama. Vlastně nikdy v životě neměla žádný vážný vztah. Jasně, měla pár dětských lásek a několikrát se platonicky zamilovala v pubertě. To by ale do vážních vztahů nikdo nepočítal. Na univerzitě, už začínala být zoufalá. Všichni kolem ní už měli pár vztahů za sebou. Renata však pořád ostávala na ocet. Beznaděj ji dohnala k pár nezávazným sexům na jednu noc. Její sexuální aktivnost už teda nebyla na nule o žádném vztahu se ale pořád nedalo mluvit. Ne že by se neuměla zamilovat. Pořád byla do někoho zamilovaná, bohužel její láska zůstávala neopětovaná.
Potom jak ukončila studium a nastoupila do práce, zažila jedno z nejdepresivnějších období.
Všechny její kamarádky byly už zasnoubené, nebo se už vdávali či dokonce zakládali rodiny. A ona byla ještě pořád svobodná a nešťastná. Věděla, že musí něco změnit, že takhle už nechce dál žít. Rozhodla se odjet z Čech, zkusit chvilku žít někde jinde. Nebylo jí tady už příjemně. Z každý strany na ní byl vyvíjený tlak, aby už měla vztah, rodinu, děti. Jednoho dne se rozhodla podat výpověď a začala se rozhlížet po různých možnostech, kde by mohla vycestovat. Rozhodla se pro Kanadu.
Výpověď vzal šéf s pochopením, dohodli se na tom, že Renata ještě dochodí poslední dva měsíce. Od toho momentu, chodila do práce jako vyměněná, Pozitivně naladěná, s novým životním elánem, těšila se na nový život. Byla šťastná, užívala si život, chodila venku s kamarádkami a po dlouhý době měla pocit, že znovu žije.
Nepřešel ani týden změny v přístupe Renaty k životu a její milostní život nabral na obrátkách. Ještě před týdnem si jí žádný muž ani nevšiml a teď byla v jednom kuse pozývaná na rande. Z ničeho nic se z ní stal magnet na muže. Renata nakonec neodcestovala. Začala se scházet s Honzou a jejich láska byla silnější než touha cestovat. Doteď spolu žijí a za měsíc se jim narodí první dítě.
